Jsou lidé, kteří astrologii nepovažují za vědu, přestože ještě před dvěma stoletími by spolu s ní byli v jedné vědní disciplíně. Tisíce let totiž astrologie a astronomie byly jedním jediným vědním oborem, který se zabýval pozorováním oblohy a nebeských těles, jak se tehdy říkalo. Později někteří tehdejší astrologové a astronomové v jedné osobě usoudili, že je jednoduší měřit doby oběhu, precese a korelace planet a hvězd, než se zabývat souvislostmi těchto jevů se životem na Zemi. Rezignovali tedy na zkoumání kauzality přírodních jevů ve vztahu k vesmírným objektům a dali se na takzvanou „čistou vědu“. Stejně, jako nikdo nepochopil Giordana Bruna v jeho době a tím vlastně přiložil i vlastní sirku (které tehdy ještě nebyly, ale používáme to jako obrazné přirovnání) k hranici, na které geniální vědec shořel, tak také tito vědci postavili astrologii do pozice obskurních pavěd.
Nedejte se zmást
Naštěstí část vědců pokračovala i v rozvíjení astrologie a tak i dnes jsou k mání denní a týdenní horoskopy i výhledy na delší období našich životů.